úterý 29. června 2021

***

 Tyjo, tak jsem tady zas. 

Ale jen na skok, nebojte. 

Zvěřejnila jsem jeden článek, co jsem měla v konceptech, ale nic moc nového jsem nenapsala. 

Od února 2020 ani moc nečtu. 

Sice čtu každý každičký den, minimálně jednu stranu, ale to tempo není vůbec vražedné. 

Ani se mi nechtějí poslouchat audioknihy. A v roce 2019 jsem si jich poslechla hodně. 

Jo, štve mě to. Ale nemám nějak potřebu s tím něco dělat. Jen mluvím (a píšu) o tom, jak se mi nechce a jak moc mě to rozčiluje. 

Máte to taky? 

Tenhle rok jsem se už párkrát (takže jen dvakrát, že jo) přistihla, že bych chtěla zase něco psát, ale já už snad ani nevím, jak na to. Nemluvě o psaní názoru na knihu. 

Je neskutečný, jak jsem zblbla. A zlenivěla. Mně se už prostě nechce přemýšlet. 

Já nejsem schopná o knihách ani rozumně mluvit. 

Prostě konec. Se mnou je to fakt špatný. 

Myslím (hele, tohle berte s rezervou), že už se ode mě ani žádné intelektuálno neočekává. 

Tak ho tady ani nehledejte.

KENDARE BLAKE. Tři temné koruny

U nás už vyšlo několik knih od Kendare Blake, ale já zatím žádnou nečetla. Ne, že bych nechtěla, ale ještě jsem se k nim nedostala. A Tři temné koruny jsou novinka (ahahaha, v konceptech jsem to měla hodně dlouho, novinka to už rozhodně není), tak jsem si řekla, že to zkusím, než se zapomene, že něco takového u nás vyšlo.


Tak tohle byla docela nuda. Aspoň ten začátek rozhodně nudný byl. Autorka nás seznámila se třemi hlavními postavami, kolem kterých se motá hromada postav, o kterých nic nevíte. Takže to byla taková zmatečná nuda.

Jako první nám byla představena Katharine, královna, která je odolná proti všem jedům. Tedy měla by být. Ale není. Celý život ji krmí a napájí jedy, aby byla na ně imunní, ale nedaří se. Chudák holka, přišla mi jako největší chudák z těch tří. Katharine mě bavila nejvíc, proto měla nejméně prostoru. Jak jinak. Přece mě ta knížka nebude bavit, když už ji čtu.

Další byla královna Arsinoe, naturalistka, která ovládá přírodu. Teda měla by, že ano. Neovládá. A ještě mi byla z těch tří nejnesympatičtější. Ani nevím proč, ale nesedla mi, ty kapitoly s ní mě bavily nejméně. A samozřejmě, že Arsinoe dostala v knize nejvíce prostoru.

A třetí je Mirabella, která ovládá živly. A ona je skutečně ovládá. A Mirabellu ovládá zase kněžka Luca. Její kapitoly mě bavily hodně, protože tu byly nějaké intriky a politikaření, akorát toho mohlo být více. Jinak Mirabella je hodná holka, která nemůže za to, že jako jediná z těch tří ovládá svůj dar.

Kolem Arsinoe se ještě motá Jules a Joseph, kteří děj někam posouvají. Rozhodně více než třeba Katharine. Což je prostě škoda. A bude mě to štvát ještě hodně dlouho.

Z anotace je jasné, že děvčata půjdou proti sobě, protože jen jedna může přežít a vládnout. Takže jsem očekávala, já naivka, že to bude akční, že si půjdou po krku... A ony o tom jen mluvily. Více se zde řešilo, jak se předvedou na přehlídce, kolik budou mít nápadníků.

Doufám, že s tou akcí a napětím se setkáme aspoň v druhém díle. Tohle je úvod do série, která má mít (zatím) čtyři díly. Tak snad ty další díly budou lepší.

A musím říct, že jsem už na začátku tušila, kde je problém. To jen taková vsuvka pro ty, co už to četli.